Navrhované rozšíření trestnosti právnických osob o pomluvu by podle Unie vydavatelů významně omezilo svobodu médií, mohlo by dostat provozovatele sdělovacích prostředků do existenčních potíží a mohlo by sloužit k vypořádání s "neposlušnými" médii.
Také Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) v dnešním prohlášení varovalo před omezením svobody projevu kvůli nové úpravě zákona o trestní odpovědnosti firem.
"Trestnost pomluvy vůbec, a v případě právnických osob zvlášť, je v rozporu s aktuálními evropskými trendy, kterými je spíše dekriminalizace pomluvy," uvedla v dnešní tiskové zprávě Unie vydavatelů. V českém právním řádu podle ní existuje dost jiných nástrojů k ochraně osobnostních a dalších práv, zejména omluva a peněžité zadostiučinění. Pokud bude možné za pochybení konkrétní osoby (novináře) trestně postihnout vydavatele, vyvolává to nebezpečí zneužití tohoto institutu ze strany státní moci či jiných subjektů k vypořádání se s "nepohodlnými" médii," tvrdí Unie vydavatelů. Už koncem ledna se obrátila na šéfy všech poslaneckých klubů a předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) s požadavkem, aby úpravu zamítli.
Sdružení pro internetový rozvoj soudí, že pokud by se pomluva dostala mezi trestné činy, za něž mohou být společnosti stíhány, povede to k neúnosnému tlaku na autocenzuru novinářů i vydavatelů, provozovatelů televizního vysílání nebo internetových stránek. Hrozba trestů za pomluvu by mohla média podle SPIR odradit od otvírání kontroverzních témat. Sdružení varuje před faktickým zavedením cenzury.
Pomluva by se mohla dostat do vládní novely zákona o trestní odpovědnosti firem na základě doporučení sněmovního ústavně-právního výboru. Zákon podle vládního návrhu nově stanoví, že by společnosti mohly být stíhány za všechny trestné činy kromě těch, jež budou výslovně vyloučeny. Nyní je tomu naopak.
Vypuštění pomluvy z výčtu činů, které společnosti spáchat nemohou, prosadil ve výboru Zdeněk Ondráček (KSČM). V důvodové zprávě poukazuje na právní nerovnost, kterou založilo již nynější znění zákona o trestní odpovědnosti firem. Pokud se dopustí pomluvy například provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání, který podniká jako fyzická osoba, riziko trestní sankce ponese. Pokud ale podniká jako osoba právnická, trestní odpovědnost za pomluvu nemá, uvádí Ondráček.
Předloha je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Uskuteční se na březnové schůzi dolní komory.