Foto: Altas konšpirácií
Jen zhruba dvě procenta Čechů umí bezpečně poznat dezinformaci nebo fámu od pravdy. Vyplývá to z průzkumu operátora T-Mobile na Facebooku mezi 20.000 uživateli. Vůči fámám a dezinformacím jsou nejodolnější vysokoškoláci v aktivním věku z velkých měst. Nejohroženější jsou naopak děti a senioři s nižším vzděláním.
Test pod titulkem "Pravda, nebo lež? Realita, nebo fikce?" obsahoval 12 příběhů ve formě krátkých novinových článků či úryvků z e-mailů. Účastníci měli za úkol poznat, co je pravda a co lež. Šlo jak o příběhy z doby předinternetové, tak ze současnosti, vedle informací pravdivých, byť stěží uvěřitelných, po dezinformace či hoaxy šířené e-maily i usvědčených pomluv či nepravdy, které se dostaly až do zpravodajství médií.
Nejčastěji v testu chybovali děti a senioři s nižším vzděláním. Zatímco vysokoškolák ve věku 35 až 44 let odpověděl správně na 9,4 otázky, děti do 15 let jen na 7,6 otázky a senioři nad 65 let odhalili v průměru 8,7 otázky, starší nad 75 let pak dokonce jen 8,4 otázky. Průměr celého vzorku je 8,94, tedy méně než devět správných odpovědí z 12.
Například hoaxu o vystoupení neexistující vnučky prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše na demonstraci stále věří deset procent respondentů, mnohem častěji mu přitom věřili lidé se základním vzděláním a vyučení. V případě dotazu na falešnou zprávu o mrtvém studentu Janu Šmídovi, tak často citovanou během nedávných oslav výročí Sametové revoluce, byly mnohem úspěšnější generace, které revoluci osobně zažily. Že je to nesmysl, vědělo devět pamětníků z deseti, u lidí mladších 34 let to ale bylo už jen 70 procent.
Nejčastěji chybovali obyvatelé středně velkých, často okresních měst (s 10.000 až 100.000 obyvateli). Velmi silnou roli v úspěšnosti hrálo vzdělání kombinované s věkem a místem pobytu. Oproti stereotypním předpokladům neměli nejlepší výsledky Pražané, ale obyvatelé jiných větších měst. Lépe než respondenti z hlavního města si vedli například obyvatelé Brna, Pardubic a Hradce Králové.
