Na šest let dnes poslal soud v Baku do vězení novináře Raufa Mirkadyrova, kritizujícího ázerbájdžánskou vládu. Shledal ho vinným z velezrady, které se prý dopustil výzvědnou činností pro znepřátelenou Arménii, informovala agentura AFP. Podle obhájce odsouzeného je rozsudek politicky motivovaný.
Čtyřiapadesátiletý Mirkadyrov pracuje pro nezávislý list Zerkalo (Zrcadlo), který v Ázerbájdžánu vychází v ruštině. Od svého zatčení v hlavním městě Baku v dubnu 2014 je držen ve vazbě.
Prokuratura tvrdí, že arménské tajné služby Mirkadyrova získaly pro spolupráci v roce 2008. Od té doby jim prý novinář předával informace, které jsou považovány za státní tajemství.
"Můj klient odmítá veškerá tato obvinění jako politicky motivovaná," řekl AFP Mirkadyrovův advokát Fuad Agajev.
Mirkadyrov získal v roce 2008 mezinárodní cenu Gerda Buceriuse za své úsilí v rozvoji nezávislých médií. Ocenění je primárně určeno pro tisk, internetová média a novináře v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině, v Gruzii, Arménii a v Ázerbájdžánu.
Zatčení Mirkadyrova důrazně kritizoval Západ a různé nevládní organizace ochránců lidských práv. Reportéři bez hranic (RSF) minulý týden proces s Mirkadyrovem označili za "hanebný" a vyzvali k jeho okamžitému propuštění na svobodu.
"Tento novinář je nejnovější obětí honu na čarodějnice organizovaného prezidentem Ilhamem Alijevem proti kritikům svého režimu," prohlásil Johann Bihr, který je vedoucím sekce východní Evropy a Střední Asie RSF.
Koncem listopadu ázerbájdžánský odvolací soud potvrdil trest 7,5 roku vězení pro devětatřicetiletou novinářku Chadídžu Ismailovou. Jde o známou oponentku Alijevova režimu, která si i v zahraničí získala uznání neohroženým odhalováním korupce ve vládních kruzích své země.
Dvě bývalé sovětské republiky v oblasti Kavkazu Arménie a Ázerbájdžán jsou od konce osmdesátých let ve sporu kvůli oblasti Náhorního Karabachu. Toto území, obývané převážně Armény a za sovětských dob připojené k Ázerbájdžánu, se stalo dějištěm krvavé války. Ta si v letech 1988 až 1994 vyžádala na 30.000 mrtvých a kvůli ní musely statisíce lidí uprchnout ze svých domovů. Baku a Jerevan sice uzavřely příměří, které čas od času narušují ozbrojené incidenty, mírovou smlouvu ale dosud nepodepsaly.
Na šest let dnes poslal soud v Baku do vězení novináře Raufa Mirkadyrova, kritizujícího ázerbájdžánskou vládu. Shledal ho vinným z velezrady, které se prý dopustil výzvědnou činností pro znepřátelenou Arménii, informovala agentura AFP. Podle obhájce odsouzeného je rozsudek politicky motivovaný.
Čtyřiapadesátiletý Mirkadyrov pracuje pro nezávislý list Zerkalo (Zrcadlo), který v Ázerbájdžánu vychází v ruštině. Od svého zatčení v hlavním městě Baku v dubnu 2014 je držen ve vazbě.
Prokuratura tvrdí, že arménské tajné služby Mirkadyrova získaly pro spolupráci v roce 2008. Od té doby jim prý novinář předával informace, které jsou považovány za státní tajemství.
"Můj klient odmítá veškerá tato obvinění jako politicky motivovaná," řekl AFP Mirkadyrovův advokát Fuad Agajev.
Mirkadyrov získal v roce 2008 mezinárodní cenu Gerda Buceriuse za své úsilí v rozvoji nezávislých médií. Ocenění je primárně určeno pro tisk, internetová média a novináře v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině, v Gruzii, Arménii a v Ázerbájdžánu.
Zatčení Mirkadyrova důrazně kritizoval Západ a různé nevládní organizace ochránců lidských práv. Reportéři bez hranic (RSF) minulý týden proces s Mirkadyrovem označili za "hanebný" a vyzvali k jeho okamžitému propuštění na svobodu.
"Tento novinář je nejnovější obětí honu na čarodějnice organizovaného prezidentem Ilhamem Alijevem proti kritikům svého režimu," prohlásil Johann Bihr, který je vedoucím sekce východní Evropy a Střední Asie RSF.
Koncem listopadu ázerbájdžánský odvolací soud potvrdil trest 7,5 roku vězení pro devětatřicetiletou novinářku Chadídžu Ismailovou. Jde o známou oponentku Alijevova režimu, která si i v zahraničí získala uznání neohroženým odhalováním korupce ve vládních kruzích své země.
Dvě bývalé sovětské republiky v oblasti Kavkazu Arménie a Ázerbájdžán jsou od konce osmdesátých let ve sporu kvůli oblasti Náhorního Karabachu. Toto území, obývané převážně Armény a za sovětských dob připojené k Ázerbájdžánu, se stalo dějištěm krvavé války. Ta si v letech 1988 až 1994 vyžádala na 30.000 mrtvých a kvůli ní musely statisíce lidí uprchnout ze svých domovů. Baku a Jerevan sice uzavřely příměří, které čas od času narušují ozbrojené incidenty, mírovou smlouvu ale dosud nepodepsaly.
