Reprofoto youtube/supraphon
V českých rádiích zazní 17. listopadu na výročí sametové revoluce ve stejnou chvíli - symbolicky v 17:11 - píseň Modlitba pro Martu v podání Marty Kubišové, která zazněla i na demonstraci před 30 lety v Praze.
V tiskové zprávě to oznámila platforma Festival svobody, která spojuje občanské iniciativy pořádající akce k letošnímu 30. výročí revoluce. Modlitba pro Martu se nejprve stala v roce 1968 symbolem odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kubišová ji zpívala i v listopadu 1989 na demonstraci proti komunistické totalitě.
Píseň 17. listopadu zařadí ve stejnou chvíli řada veřejnoprávních i soukromých rozhlasových stanic. K 5. listopadu se k akci připojily Český rozhlas - Radiožurnál, Český rozhlas - Dvojka a všechny regionální stanice Českého rozhlasu, stanice Hitrádia, Rádio Blaník, Evropa 2, Frekvence 1, Expres FM, Rádio Color a Rádio Hey.
"Myšlenka na neformální aktivitu Festivalu svobody vznikla v hlavě jednoho ze zakladatelů platformy. Martin Voňka z o.p.s. (obecně prospěšné společnosti) Opona se nechal inspirovat skladbou Hey Jude, která zněla při zahájení Olympijských her v Londýně v jednu chvíli ze všech míst, kde lidé sledovali zahajovací ceremoniál OH. Podobně silnou písní je u nás Modlitba pro Martu z roku 1968," uvedli představitelé Festivalu svobody.
Píseň s původním názvem Modlitba vznikla v roce 1968 pro televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Hudbu složil Jindřich Brabec a text na motivy Jana Amose Komenského napsal Petr Rada. Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 se píseň stala symbolem odporu proti okupantům. Záhy komunistický režim píseň zakázal a kariéra Kubišové byla na téměř 20 let přerušena. Na demonstraci 21. listopadu 1989 se ale zakazovaná zpěvačka dočkala bouřlivého přivítání, když lidem na Václavském náměstí v Praze zazpívala hymnu a právě Modlitbu pro Martu.
Letos 17. listopadu v 17:11 se také podle platformy Festival svobody rozezní zvony v kostelích ve městech i na vesnicích po celém Česku. Akce vznikla ve spolupráci s projektem Paměť národa organizace Post Bellum, Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví.
