IN Film Praha
Jan Masaryk byl v podstatě blázen, který se snažil zachránit Československo a zabránit druhé světové válce v době, kdy už to bylo prakticky nemožné.
Je o tom přesvědčen režisér Julius Ševčík, jehož film Masaryk bude mít v pátek světovou premiéru na filmovém festivalu Berlinale. Syn prvního československého prezidenta a dlouholetý diplomat je podle něj mužem, který díky angažmá za svou vlast může i dnes sloužit jako inspirace.
"Náš příběh je prostě příběh o bláznovi, který se snažil předejít druhé světové válce," říká Ševčík, podle něhož se Jan Masaryk v době před rozbitím Československa mnichovskou dohodou z konce září 1938 musel jako velvyslanec v Londýně vypořádat s úkoly, které nešlo splnit. Přesto se o to z plných sil snažil.
"Zároveň je to ale člověk, který měl svoje vady, byl často nešikovný, měl strašně moc vnitřních problémů, nejistot, křehkosti," podotýká osmatřicetiletý režisér. "Oba tyhle póly - jak ten velký úkol, tak tyhle velké vady - vytvářejí komplexní postavu," míní Ševčík, který se látce začal věnovat před čtyřmi roky.
Právě různým částem charakteru hlavního hrdiny odpovídají i dvě dějové linie, které se téměř dvouhodinovým česko-slovenským filmem prolínají. Na jedné straně snímek Masaryka ukazuje jako diplomata, který v letech 1937 a 1938 vyjednával s předními evropskými státníky a ještě si dokázal užívat jazzu, žen i kokainu. Na druhé straně Masaryka zobrazuje jako zlomeného a depresivního muže, který se po Mnichovu uchýlil do péče psychiatra v sanatoriu na východním pobřeží Spojených států.
O tom, koho obsadí do hlavních rolí filmu s rozpočtem asi dvou milionů eur (54 milionů Kč) měl Ševčík jasno velmi rychle. Karel Roden se podle něj pro roli Masaryka hodí díky tomu, že umí dobře ztvárnit jak dominantní, tak křehkou a nejistou stránku československého diplomata. Roden také na režisérovu nabídku rychle kývl. "Pana (Oldřicha) Kaisera jsem musel trochu přemlouvat, protože, myslím, že ho trochu překvapilo, že chci, aby hrál (prezidenta Edvarda) Beneše," podotýká.
Vedle známých českých herců se ve filmu, který byl natočen během 41 dnů v České republice, na Slovensku a v Nizozemsku, objevuje i slavná modelka Eva Herzigová. "Bylo potřeba tu první republiku a to krásné, co si z ní chceme pamatovat, personifikovat nějakou postavou a nás na tuhle personifikaci napadla Eva Herzigová jako jedna z nejkrásnějších žen na světě," říká o jejím angažmá.
Na páteční premiéru v německé metropoli v rámci přehlídky Berlinale Special se Ševčík těší a věří, že film - už nyní nominovaný na 14 Českých lvů - zaujme i v dalších zemích. Tématika mocností, které rozhodují o menších státech, aniž by se jich ptaly na jejich názor, podle něj může dobře rezonovat třeba v Polsku nebo pobaltských zemích.
Možná tím spíš, čím je dnes takové téma aktuálnější. "Jestliže se ve druhé polovině 30. let rozpadal světový pořádek, tak dneska jsme v podobné situaci," vyjadřuje své přesvědčení. I proto můžeme hledat inspiraci v minulosti. "Masaryk byl jedním z těch, kdo se snažil zachránit Československo v době, kdy bylo víceméně nezachranitelné, a to samo o sobě je určitý druh hrdinství, protože vždycky, když jdete proti proudu, tak je to do jistý míry hrdinství," uzavírá Ševčík, podle něhož se i dnes každý z nás musí rozhodnout, jak se k aktuálnímu dění postaví.
