O vyšetřování vraždy švadleny Anežky Hrůzové a následných soudních procesech, které na přelomu 19. a 20. století spustily vlnu antisemitismu na našem území, pojednává dvoudílný televizní film režiséra Viktora Polesného a scenáristy Václava Šaška Zločin v Polné.
Česká televize, která ho dnes představila v Praze, uvede první část v neděli 31. ledna od 20:00 na programu ČT1.
V roce 1899 byla na cestě mezi obcemi Věžničkou a městečkem Polnou na Jihlavsku nalezena mrtvá dívka. Švadleně Anežce Hrůzové, která se vracela domů, bylo 19 let. Na jejím hrdle byla objevena řezná rána, příčina smrti byla po vyloučení sexuálního násilí stanovena jako vykrvácení. Lékařům se zdálo, že krve není na místě činu dost - mohla být zabita jinde a na místo později přenesena. Protože byl čas Velikonoc, ožila pověra o panenské krvi v židovských macesech. Zfušované vyšetřování a několik provokativních, i když úplně nevinných žertíků nakonec ukázaly na Leopolda Hilsnera, kterému hrozila smrt.
Ve dvoudílném televizním snímku přejde vyšetřování polenského mordu v reflexi společenského fenoménu takzvané hilsneriády, kdy se vzedmula obrovská vlna antisemitismu. Do boje proti pověrám a za spravedlnost se zasadil i Tomáš Garrigue Masaryk.
"Ta událost nabízí strhující příběh. Každý, kdo se trochu zabývá historií a Masarykem, na něj musel narazit. Brutální vražda mladé dívky a to, co po ní následovalo, je až mrazivě aktuální," uvedl režisér Polesný, který do příběhu obsadil například Jaroslava Plesla, Gabrielu Míčovou, Karla Rodena, Jana Kačera, Vladimíra Polívku, Stanislava Zindulku či Karla Heřmánka ml.
Scenárista Václav Šašek znal případ Anežky Hrůzové z dětství. Později v hilsneriádě cítil ozvuk politických procesů, které byly traumatem jeho generace. "V mém prvním ročníku na vysoké škole vrcholily politické procesy, zejména ten se Slánským, takže jsem byl k úvahám na téma justiční vraždy připraven," podotkl.
Podle kreativního producenta Jana Šterna jde o film o velké zlobě a nenávisti zvané antisemitismus. O tom, jak se xenofobní iracionální nenávist zmocňuje celé společnosti, likviduje logiku, věcnost, racionalitu a proměňuje slušné lidi ve zločince. "Zároveň je o tom, jak těžké a zároveň důležité je postavit se většině propadlé středověkým předsudkům," zdůraznil.
Sledujte nás na facebookovej stránke, ktorá prináša správy hlavne z diania v médiách v ČR: